• úvodní stránka
• turista
• tipy na výlety a okolí Krásné Lípy

Tipy na výlety a okolí Krásné Lípy

VideoTip na výlet z Krásné Lípy přes Velký rybník - Žofín - Světlík - Studánku a prameny Křinice zpět do Krásné Lípy

VideoTip na výlet z Krásné Lípy přes Skřivánčí pole a rozhlednu Dymník zpět do Krásné Lípy

VideoTip na výlet z Krásné Lípy přes Krásný Buk - Sněžnou - Vlčí horu - Zahrady a Skřivánčí pole zpět do Krásné Lípy

VideoTip na výlet z Krásné Lípy přes Karlovu vyhlídku - Vápenku - Maškův vrch - Kyjov - Kyjovskou skalní stezku - Kyjovské údolí - Hely a Kamennou Horku zpět do Krásné Lípy

---

---

GEOFUN - geolokační hry s virtuálními průvodci v Českém Švýcarsku

GEOFUN Jsou nové výletní hry do chytrého telefonu, díky kterým lze poznat krásy Českého Švýcarska s virtuálními průvodci na vlastní pěst a užít si kopec zábavy při plnění nejrůznějších úkolů. Aplikaci GEOFUN lze zdarma stáhnout pro chytré telefony se systémy Android a iOS. Po stažení konkrétní hry (geosrandy) již není potřeba internetové připojení. Stačí dorazit na startovní bod a užít si příjemný zážitek.

Edmundova soutěska
Na pohodovou vycházku vás vezme odborník na slovo vzatý Edmund Clary-Aldringen, průkopník cestovního ruchu v Čechách. V jeho knížecí společnosti objevíte krásy národního parku v okolí Janova a poslechnete si šumění proudící řeky Kamenice, zatímco si vychutnáte jízdu na lodičce Edmundovou soutěskou nesoucí jméno po tom, kdo se zasloužil o její zpřístupnění. Nakonec získáte pěkný nadhled pohledem z 30 metrové výšky nad zemí.

Kouzelník Pumpot v Kyjově
Hra Kouzelník Pumpot bude bavit především nejmenší ratolesti. V Kyjově se vydáte po části naučné Köglerovy stezky, navštívíte v tomto místě dosti nečekaný Vinný sklep, objevíte zříceninu Kyjovského hradu a rozhlédnete se po krásách zdejšího kraje z několika vyhlídek. Cestou vás kouzelník Pumpot přiučí svým kouzlům, a pokud budete šikovní, můžete se sami stát čarodějem.

---

Zajímavé turistické cíle v okolí Krásné Lípy

(v závorce je uvedena vzdálenost a směr od centra Krásné Lípy)

JESKYNĚ VÍL (7km západně)
Skalní převis a podzemní prostory na stráni na pravém břehu Křinice v Kyjovském údolí. Při dobrých klimatických podmínkách v zimním období ledové útvary.

KAMENNÁ HORKA 499 m (2 km jihozápadně)
Součást Krásné Lípy. Krásný pohled na Krásnou Lípu s turistickým posezením a vyhlídkou (2000). V lese se nachází čedičový lom 516 m.

KRÁSNÝ BUK zřícenina hradu z pol. 13. stol. (3 km severozápadně)
V roce 1319 Jindřich z Lipé směnil s Janem Lucemburským i Krásný Buk, který se však záhy dostal do majetku Vartenberků. Jejich nájezdy do Lužice byly záminkou odvetného tažení vojsk šestiměstí, která roku 1339 Krásný Buk dobyla. Hrad pak zanikl. Přístupová cesta vedla z plošiny na severu několikerými valy přes kruhový příkop na pahorek, kde stával dřevěný palác s věží,jejíž zděný spodek se dosud zachoval. Na červené značce (u turistického rozcestníku) byl u příležitosti korunovace císaře Josefa II vysazen památný dub.

PRAMENY KŘINICE (2 kmvýchodně)
V Předním lese mezi Studánkou a Krásnou Lípou pramení říčka Křinice. V neděli 20. října 1907 při příležitosti výletu „Přátel hor“ byly oficielně upravené prameny předány veřejnosti. Od Krásnolipského spolku turistů pro severní Čechy byla upravena cesta a značení. V pondělí 30. dubna 1990 po 5 letech brigád krásnolipských turistů a příznivců turistiky byly znovu upravené prameny a jejich okolí předány veřejnosti.

ŘÍČKA KŘINICE (0 – 15km západně)
Pramení západně od Studánky hluboko v Šluknovské pahorkatině a její tok, sledující celkově východozápadní směr, je po státní hranici dlouhý 17,3 km, z toho na kaňon v Jetřichovických stěnách připadá asi 12 km. Povodí Křinice na našem území měří 34,5 km. Od ústí Bílého potoka tvoří v délce asi 8 km státní hranici se SRN. Po opuštění ČR protéká (jako Kirnitsch) Saským Švýcarskem a v Bad Schandau ústí do Labe.

KYJOV, 26 obyvatel (5 km západně)
Protáhlá ves (364 m) při Křinici. Výklad názvu obce (něm. Khaa) je spojován buď s pastevectvím skotu nebo s označením přístřešku – kavny- sloužícího při těžbě hornin či nerostů v okolí. Mezi Kyjovem a Dlouhým dolem napříč údolí Křinice prochází linie Lužického přesmyku, rozhraní mezi kvádrovými pískovci a hrubě zrnitou brtnickou žulou. Již r. 1884 se tu ustavil Horský spolek pro Kyjovské údolí, který zpřístupňoval zajímavé skalní útvary a budoval vyhlídky. V obci dřevěné lidové stavby. V Kyjově byla možnost koupání v přehradní nádrži, na které vypuštěním v roce 2023 začaly práce na jejím odbahnění a celkové rekonstrukci.

KYJOVSKÉ ÚDOLÍ (5-15 km západně)
Část kaňonu říčky Křinice v křídových kvádrových pískovcích. Táhne se od Kyjova na SZ k Turistickému mostu, odtud pokračuje k západu až po most při ústí Brtnického a Bílého potoka, kde bývala zaniklá osada Zadní Doubice. Přítomnost tří středověkých hrádků (Kyjovský, Brtnický a Vlčí) napovídá, že blízko snad vedly dávné obchodní stezky. Hrad Hohnstein dnes v SRN – kdysi jako majetek Berků z Dubé patřil k Čechám. Údolí je východištěm do mnoha roklí, v kterých se nachází bizarní skalní útvary i lezecké věže.

KYJOVSKÝ HRAD 385 m (7 km západně)
(název Horní Karlštejn není historický podobně, jako někdy používáme označení Pustý hrádek). Jeho zbytky se nacházejí 1 km od Kyjova na žluté značce nad Křinickým údolím. Písemné záznamy chybějí, předpokládá se vznik v 2. pol. 13. stol., kdy kraj patřil rodu Michaloviců (1283 – 1406), kteří zde rozvíjeli své kolonizační úsilí. Hrad měl snad strážní a ochrannou funkci v blízkosti Lužické stezky (Norimberk, Krušné hory, Labe, Žitava, Budišín). Případně byl záštitou pro průmyslové podnikání i těžbu rudy (sklárna u Doubice). Koncem 14. stol. zanikl hrad a časem i jeho původní název, který není znám. První listinná zmínka z roku 1603 už jméno hradu neuvádí.

PAMÁTNÍK POCHODU SMRTI (15 km západně)
100 m od hraničního přechodu v Zadní Doubici. Dřevěný pomníček obnoven KČT KL v roce 1998, poté zničen. V současné době je instalován zcela nový 2 m vysoký kamenný obelisk.

SNĚŽNÁ 22 obyvatel (4 km severozápadně)
Ves na náhorní planině (490 m). Byla založena při tzv. dominikální kolonizaci v 17. stol. V současné době převážně rekreační využití. Kdysi poutní místo, zdaleka viditelný pozdně barokní kostel p. Marie sněžné z roku 1732, zařízení z 19. stol. U silnice barokní kaple z 18. stol. Zde i v přilehlé osadě (jižně) Dlouhý Důl jsou rozptýlené dřevěné roubené stavby (též Patrové) z 18. a 19. stol.

TURISTICKÝ MOST (10 km západně)
Most přes Křinici, těsně nad ústím Vlčího potoka. Orientační místo v dolní části Kyjovského údolí. Název byl užíván již koncem minulého stol. Zelená značka.

STUDÁNKA VERONIKA(5 km severozápadně)
Pod rozhlednou na Vlčí hoře byla v roce 1886 vybudována studánka s výbornou pitnou vodou. Kolem studánky byly osazeny čedičové sloupky a lavičky k odpočinku. KČT Krásná Lípa rekonstruoval prostor v r. 1996.

VLČÍ HORA 476 m ( 5 km severozápadně)
Ves v širokém sedle mezi Vlčí horou a Kamenným vrchem. Ves vznikla údajně r. 1589 při kolonizaci tehdy hlubokých hvozdů. Kostelík z r. 1870. Jižně od obce poblíž bývalé hájovny měl počátkem 18. stol. chalupu lupič a žhář Jakob Raschauer s manželkou, jeho obratnost v úniku podnítila pověst o kouzelné červené vestě, kterou se mohl stát neviditelným. Po nemilosrdné vraždě starého kramáře byl právě u své chalupy lstí lapen a v r. 1740 v Lipové oběšen. (Byla to poslední poprava). ČSAD Krásná Lípa, Varnsdorf, Mikulášovice, Dolní Poustevna. Ubytování a stravování v restauraci Vlčí Hora (býv. škola), 40 míst.

VLČÍ HORA 581 m (7 km severozápadně)
Zalesněná tefritová protáhlá kupa. Na vrcholu jsou roztroušena skaliska čediče, místy se sloupcovitým rozpadem. Sloupy obsahují značné množství magnetovce vychylují středku kompasu. Ve vzrostlém lese se vyskytují vzácnější rostliny (např. měsíčnice vytrvalá, čemeřice, sněženka). Na táhlém skalním hřbítku na vrcholu stojí cihlová čtyřboká věž rozhledny (výška 19 m, stavba z roku 1889) a chata (z roku 1887). Kdy je rozhledna otevřená se turista dozví ve vývěsné skříňce KČT na náměstí v Krásné Lípě či v provozovnách restaurace v okolí Vlčí Hory nebo na www. mujweb.cz/www/kct_kl. Z věže je kruhový rozhled. Na úpatí kopce se nachází studánka „Veronika“.

Pomník padlých obyvatel Zahrad v 1. světové válce
Pomník v Zahradách (původně byl odhalený již v roce 1922 a až do šedesátých let minulého století byl na křižovatce silnic vedoucích do Vlčí Hory a Starých Křečan) se v roce 2012 podařilo po dlouhých padesáti letech obnovit díky osobnímu nasazení nadšenců Klubu českých turistů z Krásné Lípy ve spolupráci s městem Krásná Lípa. Díky společné iniciativě se na původní místo vrátily kameny, které byly do té doby deponované na hřbitově ve Sněžné. Místo samé se dočkalo sadové úpravy dle projektu Ing. Karla Hieka. Fotografie níže dokumentují historii, práce na pomníku a jeho slavnostní znovuotevření 22. září 2012.

BRTNICKÉ LEDOPÁDY (10 km západně)
Hlavně v oblasti Velkého a Malého Vlčího potoka a oblasti Štenberka a Brtníků

VLČÍ TABULE (17km západně)
(Na modré značce Zadní Doubice – Tokáň). Nápis svědčí o tom, že hajný H. Grohmann zde v roce 1640 zastřelil dva vlky. Původní nápis byl poškozen, dnes je obnoven.

ŠIROKÝ VRCH (Karlova výšina) vrchol 586 m (5 km jihozápadně)
Obnovená turistická vyhlídka KČT KL z roku 1997.

VÁPENNÝ VRCH 548 m (2 km jihozápadně)
Převážně žulový zalesněný vrch 3 km na JZ od Krásné Lípy. Na tomto území se nachází jediná státní přírodní rezervace na Šluknovsku – Vápenka.

VÁPENKA (2 km jihozápadně)
Státní přírodní rezervace (15 ha). V areálu Lužického přesmyku se tu neobvykle stýkají žulové horniny Lužického plutonu, křídové pískovce a z podloží vyvlečené malé ostrůvky jurských vápenců, které jsou na území Čech unikátní. To vše je doprovázeno průniky třetihorních čedičových vulkanitů. v jedinečném seskupení zde tedy došlo ke styku všech geologických jednotek, které budují území severních Čech. Pestrý geologický podklad umožnil vytvoření výživných půd pro bohatší rostlinný pokryv. V druhotném smrkovém lese se uchovala stará bučina s javorem, klenem, lípou, borovicí a jasanem. V porostu je např. lýkovec jedovatý, dále kruštík širokolistý, konvalinka vonná, okrotice červená, vstavač plamatý, bradáček vejčitý a kapradina žebrovice různolistá.

VELKÝ PRUSKÝ TÁBOR (10 km západně)
Mohutný skalní převis jižně od Šternberka, býval útočištěm okolních obyvatel, zejména z Brtníků, snad již za třicetileté války. Zvláště pak roku 1756 za sedmileté války, kdy okolím táhlo pruské vojsko, ale též za rakousko-pruské války roku 1866.

VLČÍ HRÁDEK (9 km západně)
(Na mapách též uváděn jako Pustý zámek). Pozůstatky bývalého skalního hrádku nad Kunzovým a Rákosovým dolem 1 km od turistického mostu, 2 km od Vlčí Hory. O hrádku není historických zpráv, patrně byl jedním z opěrných bodů při kolonizaci nehostinných končin rodu Berků z Dubé, jimž sloužil k ochraně obchodních cest vedoucích do překladišť na Labi či na Šluknovsko. Ještě než území přešlo po r. 1443 do saských rukou, ztratil tuto funkci a zřejmě zanikl.

VLČÍ POTOK (10 km severozápadně)
Pravobřežní přítok říčky Křinice pramení na severozápadním úpatí Vlčí hory poblíž železniční zastávky Panský. Teče k jihozápadu členitým pískovcovým územím, asi po 8 km se u Turistického mostu vlévá do Křinice.

VINNÝ SKLEP (6 km západně)
Jeskyně v pískovcových balvanech na levém břehu Křinice v Kyjovském údolí. V zimním období ledový tvar vinných lahví.

BÍLÝ POTOK (15 km západně)
Pravobřežní přítok Křinice. Pramení jižně od železniční zastávky Mikulášovice horní nádraží. Tvoří státní hranici a v bývalé Zadní Doubici se na konci Kyjovského údolí vlévá do Křinice. Zajímavý skladbou dna.

BRTNICKÝ HRÁDEK (15 km severozápadně)
Nejmenší ze skalních hrádků labských pískovců. Malé stopy po tomto hrádku se nacházejí na pískovcovém ostrohu, který dominuje hlubokému dolu. Vznik hrádku se datuje do 13 stol., upevňoval zdejší panství Berků z Dubé. Patrně též chránil nejkratší spojení od Labe na Šluknovsko a do Lužice. Bez historických záznamů, není znám ani původní název hradu.

BRTNICKÝ POTOK (12 km západně)
Pravobřežní přítok Křinice. Pramení pod Ptačím vrchem na SV od obce Brtníky. U mostu poblíž státní hranice ústí do Křinice.

ČERNÁ BRÁNA (15 km jihozápadně)
Přírodní útvar při ústí Hřebcova dolu v Jetřichovických stěnách. Zřícený skalní blok zde vytvořil 3 m vysokou a 5 m širokou přírodní bránu, kterou protéká Červený potok. 300m za Černou bránou je říčka Křinice a státní hranice se SRN.

DYMNÍK (5km severně)
Lesem porostlý čedičový vrch 2 km JZ od Rumburka. Pohodlný výstup, na vrcholu se nachází kamenná rozhledna (výška 15 m), která je otevřená od roku 1896, zatím volně přístupná. Pod vrcholem se také nachází restaurace.

OSADA DOUBICE (5km jihozápadně)
Vhodné místo k rekreaci. Ze všech stran chráněná hlubokými lesy. Nová Doubice splývá se starým sídlem slovanského původu. Vznikla parcelací šlechtického statku asi v 18 stol. K roku 1457 je zmínka o jedné z prvních sklářských hnutí u nás. Klasický kostel Nanebevzetí p. Marie z let 1811 - 1814. Budova býv. fary z r. 1814. Jde o typický a velmi pěkný dům s podstávkou se zděnou částí přízemí. Na území obce 1,5 km na J vrch Spravedlnost (Soudní vrch, Šibeniční vrch), s čedičovými sloupky. Na SV svahu Vápenný vrch. Na vrcholu zhotovená KČT Krásná Lípa turistická vyhlídka (1998).

EUSTACH (10 km jihozápadně)
Orientační místo 1 km na západ od Boru, 1 km na SSV od Tokáně. Rozcestí s loveckou chatkou, nazvané podle obrazu sv. Eustacha (= Ostaš, patron lovců), který zde pobýval.

HRANIČNÍ PŘECHOD (15 km západně)
V Zadní Doubici pro pěší turisty - obnoven 1.10.1996.