• úvodní stránka
• o městě
• historie

Historie

Krásná Lípa je poprvé doložena roku 1361 a dlouhou dobu zřejmě byla jediným sídlištěm v celém okolí. Předkové pánů z Lipé povolali tehdy z Horních Frank asi 30 rodin kolonistů. Již dlouho předtím stál nedaleko odtud hrad Krásný Buk, který byl ale roku 1339 zničen a některá jeho práva byla údajně přenesena na majitele Staré rychty, která stála až do roku 1731 na křižovatce cest v místech dnešního Krásnolipského náměstí. Sousední ves Krásný Buk, připomínaná poprvé roku 1485, vznikla pravděpodobně až po válkách husitských.

Ještě v polovině 16. století patřila Krásná Lípa k tolštejnskému panství, ale 7. března 1573 ji Kryštof ze Šlejnic prodal bratřím Abrahamovi a Jindřichovi z Vartenberka, kteří ji připojili ke kamenickému panství. V roce 1614 panství získali Vchynští z Vchynic a Tetova (od roku 1619 rod Kinských), jehož příslušníci podporovali rozvoj řemesel. V roce 1731 přijal hrabě Filip Josef Kinský do svých služeb anglického textilního odborníka Johna Barnese, který zde založil manufakturu na přízi. Téhož roku 3. srpna získala Krásná Lípa od císaře Karla VI. statut městyse a roku 1733 byly novému městečku uděleny trhy. 5. června 1870 se Krásná Lípa stala městem. Nejvyššího počtu 6930 obyvatel dosáhla v roce 1910, poté se jejich počet pomalu snižoval. Ke značnému úpadku města došlo po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946, kdy se počet obyvatel snížil asi na polovinu a zbořeno bylo přes 300 opuštěných domů.

Lidová architektura

Pro zdejší oblast je typická především zástavba tradičního, půdorysně trojdílného, vesnického roubeného podstávkového domu s roubeným či hrázděným patrem, jehož různé varianty zde byly až do sklonku 19. století hlavním stavebním typem. Nejstarší domy z druhé poloviny 18. století a počátku 19. století jsou výrazově pozdně barokní s vysokými sedlovými nebo mansardovými střechami a především s výrazně tesařsky zdobenými podstávkami.

Díky příhraniční poloze byl region místem prolínání slovanské a západoevropské kultury. Vzájemný vliv těchto kultur se ve stavebním slohu projevil spojením slovanského srubu se západoevropským hrázděným domem, vznikly domy s podstávkou. V závislosti na dostupných materiálech i potřebách a finančních možnostech jejich majitelů vznikla řada odlišných konstrukčních typů.

Podstávka je konstrukce ze svislých trámů, která nese střechu nebo patro domu. Roubená světnice se nachází „uvnitř“ podstávky a tvoří samostatnou jednotku, která nemá nosnou funkci. Patro domu bývá hrázděné s jílovou nebo cihlovou výplní. Pro lepší ochranu před povětrnostními vlivy byly domy často opatřeny prkenným opláštěním a břidlicovou krytinou.